Za Šlikem stálo obrovské množství práce
Nemohu říci, že bychom se během koronavirových „prázdnin“ nudili, naopak. Hlavně ze začátku jsme měli práce nad hlavu s likvidací prošlého piva a s náročným nepravidelným zásobováním chvíli zavřených a chvíli zase otevřených hospod. Ale nakonec přece jen zbyla troška času a elánu na dotažení několika nápadů, které jsem nosil v hlavě už pěkných pár let, ale v kolotoči všedních provozních a jiných starostí na ně nikdy nezbýval čas.
Do karet nám hrálo i to, že covidové období nepřálo investicím, takže jsme mohli na čas odsunout projekt rozšíření varny, na který se budeme muset vrhnout nejspíš až napřesrok a s nímž budeme mít asi zase starostí až nad hlavu.
Nejen nové sklenice
Nejdříve jsme začali pracovat na nových vlastních designových půllitrech, které jsem už dlouho chtěl a které jsme si jako jeden z největších nezávislých pivovarů v zemi už rozhodně zasloužili. Vyhledávání designéra, nekonečná řada návrhů, konzultací a zkoušek a pak výroba modelů a nakonec i zahájení sériové výroby nás stály měsíce práce. Zvlášť když jsme se spolu s tím rovnou pustili i do změny designu našich balených piv, což při známé šíři našeho sortimentu rozhodně nebyl žádný jednoduchý úkol.
V obou případech jsme chtěli, aby byla výsledná podoba moderní, ale přitom respektovala tradici Svijan jako jednoho z nejstarších pivovarů v zemi. Vsadili jsme na talentované mladé designéry, které jsme zavalili našimi náročnými a možná někdy i protichůdnými představami. Vše se rodilo pomalu a v bolestech, ale o to větší jsme měli radost z výsledku. Nové půllitry jsou podle mého názoru opravdu povedené – krásné, a přitom praktické. Dobře se z nich pije. Také nové výrazné etikety lahvového piva, plechovky i ostatní obaly vypadají skvěle.
Úkol pro sládka
Pro mě jako sládka tu však zůstávala ještě jedna velká výzva dát dohromady recepturu úplně nového piva, které by jako prémiový produkt určený výhradně pro restaurace korunovalo náš celý sortiment. Přemýšlel jsem o něm už asi sedm nebo osm let, konkrétně od doby, kdy jsme pozměnili recepturu naší desítky. Mám a vždycky jsem měl pro desítku slabost, takže považuji za obrovskou ztrátu, že v poslední době zůstává ve stínu ležáků a jedenáctek a že u většiny průmyslových pivovarů se o klasickou desítku dávno nejedná.
Celý článek najdete v Pivo Bier Ale č. 94
Petr Menšík, sládek pivovaru Svijany