Pivo Sněžka píše nový krkonošský příběh

Horské boudy patří ke Krkonoším už historicky a dodnes žijí svým zvláštním životem. První se začaly stavět v 17. století, ale jen málokteré si dnes zachovaly tradiční podobu. Vladimír Nikl se před dvaceti lety stal majitelem Boudy Máma v Peci pod Sněžkou. Spolu se dvěma syny ji dnes důsledně vede tak, aby zůstaly zachovány tradiční prvky horské chaty, ale velkoryse je obohacuje o aktuální trendy, jako je wellness centrum a minipivovar. O tom, co vše milovníkům piva Wellness Hotel Bouda Máma nabízí, si povídáme s Vladimírem Niklem ml.

Jak dlouho trvalo rozhodování, zda se pustíte i do stavby pivovaru?

Asi dva roky jsme se jezdili koukat na různé malé pivovary, abychom si udělali rámcový obrázek. Jedna věc se mi na těch obhlídkách moc líbila, ať už jsme mluvili s majiteli nebo sládky, byli vstřícní a nezištně se nám snažili poradit. Ukazovali, kde udělali při stavbě technologie sami chybu, abychom ji neopakovali, vysvětlovali, kde jsou zbytečně předimenzovaní, kde naopak něco podcenili. Moc nám to pomohlo a líbilo se nám, že nás nebrali jako konkurenty, což by se v marketingu, kde jsme působili dříve, nestalo. Cítili jsme, že nám drží palce, tak se to snažíme dnes dát zase dál, a když se někdo přijede podívat, taky nic neskrýváme.

Podařilo se postavit pivovar bez zásadních problémů?

Všem jsme se snažili předejít hned od začátku. Řešili jsme jak vhodnou technologii, tak zásady provozu i správný výběr piv dřív, než se koplo do země. Ale stejně jsme si to nejdřív představovali hodně jednoduše a před rokem jsme otevřeli právě včas, už kvůli současnému nedostatku sládků, o kterém všude slyšíme. My jsme měli štěstí, že pan Josef Krýsl, který nám stavěl pivovar, nám mohl doporučit i sládka, svého spolužáka, který byl tehdy právě volný, Jana Kylbergera. Bylo složité získat všechna potřebná povolení ke stavbě pivovaru? Obstarat všechna nutná povolení trvalo přes dva roky, i když jsme na to měli místního odborníka. Nejsložitější byla samozřejmě jednání s Krkonošským národním parkem. Stavěli jsme na zelené louce, nová budova vyrostla v sousedství stávající boudy a přiléhá k samostatně stojící pizzerii. To mělo ale jednu výhodu, mohli jsme si s panem Krýslem vymyslet všechno od začátku úplně nově. Dost zásadní rozhodnutí bylo udělat do podlahy pivovaru velký průhled do ležáckého sklepa, kterým se nejprve stěhovaly tanky, pak jsme ho zasklili, takže jím lze vidět, kde dokvašujeme pivo.

Měnily se nějak vaše plány během stavby?

Až nás překvapilo, jak výrazně. Díky dvaceti letům provozu restaurace přesně věděli, že se tu dobře pije dvanáctka a také kolik se jí vypije, 600 hl ročně. Podle toho jsme plánovali dimenze pivovaru. To, co navrhoval pan Krýsl, nám zpočátku připadalo moc velké, když jen chceme vařit pivo pro naše hosty. Ale měl pravdu v tom, když řekl: Co by to bylo za pivovar bez výčepu? No dobře, ale pak tu musíme mít i kuchyni, jinou než v hlavní restauraci. Takže tu budeme přímo před očima hostů grilovat a pořídíme sem udírnu. Jeden menší sál se také ještě využije a pak by byly dobré malé pivní lázně. To je věc, která nám vždycky připadala úžasná. Takže nakonec se ta budova už docela nafoukla. A když jsme viděli, jaké potíže mají jiné minipivovary, když chtějí Původní část interiéru Boudy Máma 17 po čase navýšit produkci, položili jsme panu Krýslovi klíčovou otázku: Kde má v tuto chvíli ten náš navržený pivovar úzké hrdlo?

Jak velká byla varna?

Ta je desetihektolitrová, to se nezměnilo. Ale háček byl ve spilce. Dobře, tak rozšíříme spilku. Ale chtělo by to také víc tanků. Tak jsme se dohodli i na tom a udělali tlustou čáru. Tady bude konečná. Nechceme třeba brát do výčepu nebo naší restaurace pivo přímo z tanku, pro nás je šikovnější mít všechno pivo v sudech.

Jak nyní po roce hodnotíte rozjezd pivovaru?

Já osobně mám dobrý pocit. Je to otázka prestiže, mít pivo, na které můžeme být hrdí. Jen název, který jsme původně zvolili, Pecký pivovar, nám nepřijde tak zajímavý jako název, který jsme zvolili pro pivo. Takže se nyní spíš identifikujeme s naší značkou piva Sněžka, kterou máme zaregistrovanou, protože nám to přijde srozumitelnější i pro cizince a  je jasné, co jsme zač.

 

Více v čísle 78!

 

Marcela Titzlová