Cestování a dobré pivo patří k sobě, říká beer writer Adrian Tierney-Jones

Adrian Tierney-Jones je novinář specializující se na cestování a vše, co k němu patří, tedy včetně objevování krás neznámých měst, ale také ochutnávání jídla, a především piva po celém světě. Je editorem časopisu o pivu a porotcem pivních soutěží včetně Golden Bohemia Draft Beer Cupu. Česko patří k místům, kam se opakovaně rád vrací.

Slyšela jsem o tobě, že jsi takový pivní pankáč. Jak to označení vzniklo?

Je pravda, že jsem kdysi hrál v punkové, vlastně postpunkové kapele. Před časem mě to inspirovalo k tomu, že jsme v časopisu Original Gravity (česky Původní stupňovitost), který mám na starosti, publikovali článek o tom, jak spojit pivo a muziku. Sešli jsme se s vydavatelem v BrewDog baru a ke každému pivu, které jsme si dali, jsme vybrali jednu hudební skladbu. Třeba k English London porteru jsme pustili London Calling od Clash. Pak jsme měli pivo ve stylu sour, které obrací dosavadní konzumentské zvyklosti vzhůru nohama, a  dopřáli si k tomu skladbu Anarchy in the UK, protože to je vlastně znak takové aktuální pivní anarchie. Byla to tehdy spíš zábava, ale naprosto přesně to vyjadřuje způsob, jak se podle mne má psát o pivu. Aby to byla zábava.

Pro autora určitě, ale jak pojistíš, že se baví i čtenář?

Klíčem je způsob, jakým o  pivu píšeš. Musí to být jinak, než to dělají ostatní. Pivo je jako rokenrol, punk, je to Jim Morrison na pódiu a Clash, když odhodí kytary za záda. Je to víc o pocitu, náladě než o vyjmenování strohých faktů. Proto jsem taky loni napsal knížku The Seven Moods of Craft Beer (Sedm nálad craft piva). Samozřejmě i tahle pocitologie musí dávat smysl, nejde jen tak plácat blbosti, které nejsou ničím podložené. Je dobré si najít jiný úhel pohledu, než je zvykem.

Neobvyklý způsob psaní ti vynesl velmi prestižní ocenění Beer Writer of the Year, hlavní z cen, které každoročně uděluje britské sdružení autorů píšících o pivu, British Guild of Beer Writers. Určitě jsi měl velkou radost…

To je slabé slovo, jsem na to hrozně pyšný! Vlastně jsem loni v listopadu dostal hned tři různá ocenění, ještě zlato za tu moji čerstvě vydanou knížku a stříbro v sekci Business to Business, kde jsem dřív nikdy nebodoval. Z té hlavní ceny, která se celým názvem jmenuje Zlatý korbel Michaela Jacksona, jsem byl ale opravdu nadšený. Věnoval jsem ji své ženě a mojí zemřelé sestře Deboře, která byla vždycky přesvědčená, že beer writer je člověk, který celé dny jen dřepí u piva. Ale nechci, aby tohle ocenění bylo vrcholem mého života, spíš ho považuji za takové povzbuzení na další cestu. Podobné, jako je knížka od mého učitele a přítele Michaela Jacksona, kterou mám vystavenou na psacím stole.

Marcela Titzlová

Více v aktuálním 76. vydání časopisu PBA