Pivo na Pražském Hradě pro vás vybírá Jirka Bejček Stehlíček

Byl jsem zatím na všech ročnících Festivalu minipivovarů, který na Pražském hradě pořádá Českomoravský svaz minipivovarů. Štamgasti v První pivní tramvaji mě musejí na ty dva dny omluvit. Anebo ještě lépe, radím jim, aby si tuhle událost, kterou mám moc rád, přišli užít taky. Hned řeknu, proč.

 

Ve spojení s festivalem, který před devíti lety vymyslel a založil prezident Českomoravského svazu minipivovarů Honza Šuráň, musím zmínit především tři věci. Místo na Střelecké cestě v Královských zahradách Pražského Hradu, kde se vždy v polovině června koná, je prostě božské. Už když člověk přichází kolem renesančních oblouků Letohrádku královny Anny, naladí ho prostředí na sváteční notu, takže do brány festivalu vchází s takovou pokorou. Pražský hrad je odsud vidět jakoby zezadu, což je dost neobvyklý, ale o to zajímavější pohled.

Dobrých důvodů je ale víc

Za druhé se moc líbí, jak Honza Šuráň dokázal zavést a udržet přísnou štábní kulturu. Ta celou akci povyšuje na špičkovou degustační záležitost, která je v Česku ojedinělá, ale není určená jen pro znalce. Naopak. Kde jinde můžete na jednom místě ochutnat tolik piv? Navíc všechno má řád a úroveň, stejné stánky jsou vybavené shodným výčepním zařízením. Možnost po zaplacení vstupného pak již jen volně a zdarma ochutnávat všechna piva, co tu jsou – a bývá jich kolem 130 – je také příjemná. Když některé nepotěší, což se taky může stát, lze ho bez rozpaků vylít, opláchnout si skleničku a postupovat dál. I díky tomuto systému jsem na festivalu nikdy nepotkal válející se opilce, ale zato tři generace rodin i delegaci jeptišek ano. Bývá tu i více žen, než na jiných pivních akcích, protože systém malých degustačních skleniček jim vyhovuje.

Místo setkávání

A třetím důvodem, proč sem zamířit, je určitě unikátní možnost potkat se zde přímo se sládky a majiteli malých pivovarů ze všech koutů země a promluvit si s nimi. V mých očích jsou to výjimeční lidé s ohromným nasazením a disciplínou. Práce v minipivovaru je navíc jedním z vůbec nejnovějších řemesel, která u nás v posledních 20 letech vznikla. Je to jiná práce než ve velkém pivovaru. Minimálně ti nejlepší se při ní neobejdou bez velké vášně, až posedlosti, se kterou jdou za svým. O svém pivu mluví zasvěceně a s láskou. Jen si uvědomte, že pro ně samotné je to též svátek, kterému musí leccos obětovat. Na festival se musí nějak i s pivem dopravit, svá nejlepší piva čepují návštěvníkům zadarmo, platí si v Praze nocleh a druhý den je čeká zase cesta domů… Jistou satisfakcí je pro ně jistě to, že po pátečním dni se všichni setkají v jedné nejmenované hospodě, kde si mohou spolu pokecat a seznámit se navzájem, protože vznikají stále nové a nové minipivovary, a tak je stále o čem povídat. A upřímně, právě na tahle setkání se vždy moc těším.

Prázdné pódium mě dráždilo

Už od počátku mě na festivalu mrzela jediná věc, prázdná stage. Ozvučené zastřešené pódium, na které Honza Šuráň oznámil, že je festival zahájen, a pak až večer před osmou oznámil, že se bude zavírat. Mezitím se tam jen nudil zvukař. Tak dlouho jsem Honzu přesvědčoval, že je to škoda, až prohlásil „Dobře, Bejčku, ale ten program si udělej sám!“ A tak se i stalo. Každou půlhodinu tam představuji některý z pivovarů. Se sládkem nebo majitelem proberu, co je u nich zajímavého a nového. Nikoho nechci zkoušet nebo dostávat do rozpaků, naopak. Každý z nich má možnost na tomhle prestižním místě představit během pěti minut svůj skvělý pivovar.

Ty poslední tři roky, kdy se starám o program, se vlastně tak trochu obětuji. Masivní ochutnávání mě úplně míjí, já můžu jen tak ucucávat, protože moderátor musí zůstávat ve formě. Ale neodolám a jdu ochutnat alespoň piva, která jsou na Hradě poprvé a neznám je. Když dojde na zklamání, namířím si to hned k některému z těch minipivovarů, které mám lety prověřené a vím, že se tam nespletu. Tenhle systém doporučuju i čtenářům PBA. Rád se s vámi o svůj Best of výběr podělím.

Můj výběr:

Bad Flash, Praha

Hanz Charvát a Libor Kult rádi dělají různé společné várky se sládky z různých věhlasných pivovarů. Třeba tu byl sládek z anglického Thornbridge Brewery. Říkají, že jsou společnost oddaná pivu, a je to tak. Věřím, že i letos nabídnou opravdovou raritu.

Beer Factory, Plzeň

Pepík Krýsl. Jeho skvělá pivka mám rád od té doby, kdy začal vařit u sebe doma v garáži ještě pod značkou Joe´s Garage. Pepa je pro mne ikona a i když dnes předal sládkovství v Beer Factory svému synovi Petrovi a sám se věnuje spíš stavbě pivovarů, často v cizině, jeho rukopis v těch pivech zůstává dál a Petr ho dotahuje často k dokonalosti.

Farmářský pivovar Zlatá kráva, Nepomuk

Slečna sládková Žaneta Petružálková se potatila, pankačka jako hrom, která v nedávno otevřeném pivovaru vaří hodně zajímavá piva. Na tu může být táta taky hrdý.

Pivovar Clock, Potštejn

Když řeknu, že ti kluci se tomu věnují se zarputilou vášní, tak je to pravda. Dokážou skvěle spojit vše, od kvality piva až po pojetí etikety tak, že se to doplňuje do hodně zajímavého celku. Jsou jiní a jejich piva jsou jiná. Vím, že nezklamou, tak jako mne ještě nikdy.

 Kocour Varnsdorf

Už zase mohu jen doporučit. Pivovar měl hvězdný rozjezd, jedno úžasné pivo za druhým, pak to spadlo hodně dolů a v poslední době se znovu dostává na ty ztracené pozice. Sláva se vrací, buďme u toho.

Pivovar Máša, Řevničov

David Máša. Vaří fantastická piva a dává jim vtipná jména. Jeho stout je nepřekonatelný zážitek, jestli ho přiveze na Hrad, čeká nás velké potěšení.

Pivovar Matuška, Broumy

Jeden z našich nejúspěšnějších a taky úplně prvních minipivovarů. Martina Matušku pamatuji, ještě když sládkoval na Strahově v Klášterním pivovaru a já si k němu jezdil pro jeho Jantar. Svým typickým chraplákem se mne tehdy ptal: „A myslíš Bejčku, že kdybych si udělal pivovar, že bys to moje pivo sem tam vzal do Tramwaye?“ V dnešní době, kdy je Pivovar Matuška každý týden vyprodaný, to zní úsměvně, ale bylo to tak… Ani nevím, jestli dnes ještě vaří táta Martin, nebo už jenom jeho syn Adam a kluci kolem něj, ale podařilo se jim na rodinnou tradici navázat tak úspěšně, že je mohu jen doporučit. Trvalá kvalita, skvělé nápady. Matuška zkrátka nezklame.

 

Druhou polovinu Bejčkova výběru najdete v čísle 81, které vychází zítra!

Seznam konkrétních piv, které Bejček doporučuje uveřejníme k večeru!