Nový seriál Marka Kamlara: Pivovarská muzea

Černokostelecký pivovarský archiv a muzeum, o. p. s.

 

Někdo sbírá výhradně pro vlastní potěšení, jiný chce dělat radost i ostatním. Těch prvních jsou u nás tisíce, těch druhých, jimž se budeme věnovat v našem novém seriálu, podstatně méně, ale o to větší obdiv si zaslouží. Vítejte ve světě pivovarských muzeí a expozic!

Na úvod si představíme muzeum pivovarníků Milana Starce a Tomáše Vodochodského ve středočeském Kostelci nad Černými lesy, jejichž „dítko“ sice není úplně nejstarší u nás, je však v mnohém unikátní a byl by tudíž hřích nezačít právě jím. Jeho historie se začala psát na jaře roku 2001, kdy se zmínění pánové stali novými majiteli tehdy již bývalého černokosteleckého pivovaru, zbudovaného mezi lety 1837–1841. Poslední várka zde proběhla v červnu roku 1987, spilku a sklepy však ještě do prosince roku 1992 využíval pro své potřeby nedaleký velkopopovický pivovar. Na jaře roku 1994 ukončila činnost i sladovna a pár let poté také zdejší prodejna piva a suvenýrů, provozovaná dlouholetým zaměstnancem pivovaru a dnešním průvodcem po muzeu panem Miloslavem Kopeckým.

Investice, ale také nadšení

Stav budov i nevyužívaného, naštěstí však z větší části dochovaného technologického zařízení byl zpočátku velmi neutěšený a neumožňoval expozici v pravém slova smyslu. Díky rozsáhlým investicím, postupnému doplňování chybějících technologických prvků z jiných zrušených pivovarů, a hlavně nezměrnému úsilí obou majitelů a dalších nadšenců do pivovarské historie se však z tohoto muzea čím dál tím víc stává místo ojedinělé nejen v tuzemském, ale v některých hlediscích i v celosvětovém měřítku. Proto není žádným překvapením, že se na něj vztahuje památková ochrana – zatímco původně (od 3. května 1958) se týkala pouze žentourového mlýna, od 21. února 2018 je chráněn už celý pivovar včetně movitého vybavení (https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/pivovar-138373) a od 1. února letošního roku jsou nejdůležitější technologické prvky zapsány také do Centrální evidence sbírek muzejní povahy (http://www.cesonline.cz).

Jak se dříve vyrábělo pivo

I takto by se dalo několika slovy shrnout, o čem to v černokosteleckém muzeu je a bude. Prostě reálná prezentace historického způsobu výroby piva (a samozřejmě také sladu) od A do Z, tedy od příjmu ječmene až po expedici piva, časem i včetně možnosti jeho následné ochutnávky v již fungujícím pivovarském hostinci. Všechny původní či získané (mnohdy složitě zachráněné) technologické celky jsou plně funkční nebo ve fázi zprovozňování, z jednotlivých kroků výroby pak chybí zkompletovat už jen úseky lahvárny a ledování. Z technologických prvků či jejich sestav, jimiž se v muzeu můžeme pokochat a z nichž většina je památkově chráněna, jmenujme alespoň ty nejzajímavější:

čisticí stanici na ječmen s transmisním pohonem původem z měšťanského pivovaru ve Volyni, renesanční žulový náduvník (máčecí štok na ječmen) původem z pivovaru v Červeném Záhoří u Tábora, sušicí hvozdový systém typu Ječmen původem z pivovaru v Zahrádce u Sedlčan, odkličovačky sladu původem z pivovarů v Chříči na Plzeňsku a v Terešově na Rokycansku, dvouválcový šrotovník zn. Škoda z třicátých let 20. století, parní stroj s transmisními pohony zn. Novák & Jahn z roku 1903 původem z jednoho tuzemského lihovaru, obří vzduchový kompresor původem z pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou, 160hl varní soustavu na přímý otop dřevem z roku 1933 (největší svého druhu na světě), scezovací korýtko původem z pivovaru ve Vsetíně, dva 80hl ocelové chladicí štoky zn. Novák & Jahn (v provozuschopném stavu jsou tyto vany v tuzemsku k vidění už jen v pražském pivovaru U Fleků a právě v Kostelci), sprchový chladič zn. Novák & Jahn původem z pivovaru v Nové Pace (jediný funkční u nás), hliníkovou kvasnou káď původem z pivovaru v Jincích, čpavkové chladicí kompresory zn. Bosch a Kolben & Daněk, bronzový filtr typu Mamut původem z pivovaru v Uherském Brodě a pračku na filtrační masu původem z pivovaru v Hlinsku.

Více v aktuálním čísle časopisu!